ZAHRADA
Zahrada
Blahosklonné stromy
Šerosvitá tráva
Lidskost uzavřena ve kmeni
Něha ukryta v listech
Soucit skrčen ve stoncích
Náklonnost schována v kořenech
Pod symfoniemi blyštivého nebe
Symbióza s nefalšovanými notami
Chrlenými zvracejícími pěvci
Klímavost staletí
Bojujíc
S nenasytností týdnů
Dechberouce
Dechrvouce
Dechpřivlastňujíce
Dechcedíce
Bitva nedozírných věků
S neutuchajícím okamžikem
Pod symfoniemi blyštivého nebe
Se zvracejícími pěvci
Kvílející ďábel
Srdceřvoucí
Determinující
Neúprosný
Přinášející rotující smrt
Vraždící tisíce jedinou otočkou
Důstojní velikáni lhostejně sledující likvidaci bezdřevnatých příbuzných
Zoufalí mladíci prosící o milost pro bratry ve větvených gestech
A hubení bezbranní
Odsouzeni k trestu smrti stětím
Odsouzeni k trestu smrti rozčtvrcením
Masový hrob pro milióny nevinných
Vychladlá těla bez ladu a skladu
Pod symfoniemi blyštivého nebe
Uvažujícího o uronění slz
Noty přestaly být zvraceny šokovanými pěvci
Nahrazeny marným voláním
Marnou prosbou o milost pro zelené
Přerušenými řevem ďábla
Prosícího za odpuštění
Prosícího za konec katovské práce
Prosícího za spasení sebe i miliónů mrtvých
Prosícího lhostejného ovladatele o vypnutí
Vzpírajícího se zločinnému úkonu
Aby byl znovu přinucen tít a čtvrtit
Lhostejným ovladatelem
A nezbývá než pláč blyštivého nebe
Uzavírajícího otazníkem masovou popravu
Proč
Pro ovladatele
A zoufalá sekačka chrlí zelené slzy pro tucty sťatých a rozčtvrcených
O nějaký ten týden později jsem četl dílo Velemira Chlebnikova, futuristy využívajícího techniku zaumného jazyka, jenž mě začal velice fascinovat. Asi nejvíce mě zaujal popis duhově zbarvených blanitých křídel kobylky, který Chlebnikov vyjádřil následovně:
Křidélkuje zlatopisem
Když jsem v sobotním odpoledni sekal zahradu, spontánně mě napadla asociace, že sekačka chrlí zelené slzy pro všechny rostliny, které zabila. A v souvislosti s inspirací futurismem se tohle slovní spojení stalo základem básně Zahrada, i když si nejsem jistý, zda ji mohu označit za futuristickou.
Zatímco v první části jen popisuji zahradu, v druhém oddílu přichází na scénu sekačka - ďábel, který přináší rotující smrt a jedinou otočkou vraždí tucty nevinných. V závěru však přesouvám všechno zlo na lhostejného ovladatele, který nutí ďábla zabíjet.
Verš, který umožnil vznik této skladby, jsem umístil na konec.
Tato báseň mi přijde velmi působivá, má v sobě jakousi zvláštní naléhavost a bezprostřednost. Nezapomenu na nefalšované překvapení mé matky, když jsem jí po přečtení básně oznámil, že je o sekání trávy.