WHAT A WONDERFUL WORLD

What a Wonderful World

Viděl jsem stromy válkou pokřivené

S holou zemí bez květin

Oblaky dusného kouře zahalené

Pokryté jen spoustou lidských obětin

A stromy bez listů ševelily prázdnou frázi

Jaký to nádherný svět

Viděl jsem roztrhané nebe

Oblohu zatmělou mračny prachu

Šedé zobrazení mě i tebe

Noc prozářenou výbuchy strachu

Vykreslujících do dusivého vzduchu ironickou větu

Jaký to nádherný svět

Tváře nenávistné neumí vidět duhu

V hrobě muž červy požírán je

V druhých za života cítil otroka a sluhu

Ve smrti nic jiného si nepřeje

Než rozloučit se se všemi přáteli

Odejít v spřízněném tichu

Však nakonec skončí s jinými bezduchými těly

Nezproštěn jediného hříchu

Některé však potká horší osud

Než předpoví ty nejhorší věty

V děsivější budoucnosti než dosud

Budou truchlit naše děti

Jistě si budou v duchu říkat

Jaký to nádherný svět

A nezbývá než si pomyslet

Jaký to nádherný svět

Legendární píseň What a Wonderful World (Jaký to nádherný svět) od Louise Armstronga jsem poprvé slyšel jako dítě v animovaném snímku Madagaskar. Nyní jsem se k ní náhodou vrátil a rozhodl se využít ji ve své další básni.

Vzhledem k inspiračnímu zdroji nemůže název skladby překvapit - What a Wonderful World.

Co se týká formy, je báseň téměř kopií slavné písně. Dodržuje stejné rýmové schéma, používá stejný typ refrénu, má i totožný počet slok.

Zásadní rozdíl tudíž najdeme v tématické rovině. Každá sloka skladby sice rozvíjí podobné motivy jako příslušný úsek písně, ovšem v úplně opačném smyslu. Zatímco píseň je oslavou světa, přírody i lidství, má báseň vyznívá právě opačně.

Asi nejraději mám na ní poslední sloku před dvěma závěrečnými refrény.

Občas mám kvůli téhle skladbě špatný pocit, že jsem se odvážil takhle přetočit píseň tak slavného zpěváka a hudebníka. Tímto se tedy panu Louisi Armstrongovi co nejupřímněji omlouvám.

Asi není potřeba zmiňovat, jakou skladbu jsem během tvorby poslouchal jako zvukovou kulisu.