VLNA

Vlna

Náš svět

Vyrvaný z kontextu dějin

Neslučitelný se spravedlností

Bloudící v nicotě

Chladný i přes záři žhavého slunce

Nevnímá mávnutí motýlích křídel

Vyprázdněný ač dříve oplýval náručí plnou

Může být zachráněn jen očistnou vlnou

Smýt na poušti prolitou krev

Smýt nelidsky znějící zpěv

Smýt výkřiky raněných duší

Smýt výstřely nejenom kuší

Smýt žízeň a zoufalý hlad

Smýt děsivý vývoje spád

Řítí se vlna vlna naděje

Zdánlivě se ještě nic neděje

Řítí se vlna vlna naděje

Snad i bůh se na nás konečně usměje

Řítí se vlna vlna naděje

Svět se do nových slibů oděje

Řítí se vlna vlna naděje

Nebude více vraha ni zloděje

Řítí se vlna vlna naděje

Majestátně z hlubiny se zvedá

Průzračná a také trochu bledá

Mazlí se se dnem rozdírá hladinu

Mazlí se se dnem mazlí se s nocí

Nad její hřeben stříkají maličké krůpěje

Řítí se vlna vlna naděje

Může být spásou může být prokletím

Může být posledním mrazivým objetím

Celého světa záchrana zkáza celého světa

Konec či začátek start nebo meta

Řítí se vlna naděje

Řítí se tsunami

Usměj se bože bože nad námi

Usměj se na to své lidské pokolení

Protože už jej nebude protože už jej není

Báseň nazvanou Vlna jsem stvořil bez zřejmé inspirace. Během psaní se mi sice v mysli objevila představa tsunami z Vánoc 2004, základní nápad však přišel tak nějak sám od sebe.

Vlna je zde symbolem očisty, nového začátku, smytí všeho špatného. Pointa básně spočívá v tom, že vlna znamená naději pro planetu Zemi, ale ne pro lidstvo - ten zmíněný nový začátek půjde uskutečnit pouze bez ničivého lidského vlivu.

V básni mi zajímavě znějí zejména epizeuxa (opakování dvou stejných slov za sebou ve verši):

Řítí se vlna vlna naděje

Nejvíce spokojený jsem opět se závěrečnou slokou:

Řítí se vlna naděje

Řítí se tsunami

Usměj se bože bože nad námi

Usměj se na to své lidské pokolení

Protože už jej nebude protože už jej není