STÁVKA POLITIKŮ
Stávka politiků
Jednoho dne politici,
Po víkendu, po opici,
Vyřkli zprávu šokující.
Jednoho dne takhle k ránu
Dohodli se v Bohu pánu
Na podobě toho plánu.
"Blázny si z nás tropí lid,
Že se chcem obohatit.
Neumí ti hlupáci
Vyzvednout naši práci.
Proti nám neustále brojí,
Co starý svět světem stojí.
Prý - místo práce ležení!
Jsem pro radikální řešení!
Neukrad jsem ani sociální dávku!
Vyhlásíme tedy stávku!"
Tak rozhodl Sobotka, předseda vlády,
Zanechav s Kalouskem na chvilku vády.
Všichni svorně přikyvují,
Kolem krku objímají.
"Dáme to všem rázně znát!
Kde by bez nás byl náš stát!
Zítra nenajdou nás v práci.
Připravíme demonstraci!
S pomocí boží se tak staniž!"
Uzavřel pan Babiš.
Druhý den poprask veliký,
Nikde nenajdeš politiky.
Sněmovna prázdnotou zeje,
Kde naše vláda, kde je?
"Veliká politická krize!"
Hlásá Česká televize.
"Politická krize znova!"
Tvrdí televize Nova.
A co televize Prima?
Tu to vůbec nezajímá.
"Politiky prý odvlekli na Bory!
Ale jak využít sněmovní prostory?
Tak velkou místnost nelze nechat ladem!
Ale co s ní? Co je jejím kladem?"
Navrhli dva bratři sliční
Svolat četu demoliční.
"Když politiků více není,
Ať se bašta řítí k zemi!"
Tento
návrh svého času
Zdvih však vlnu nesouhlasu.
"Sněmovnu využijem, to by v tom byl čert!"
Křičí firma Agrofert.
"Když teď milí politici
Dostávají na zadnici,
Snad dovolí odbory
Zřídit tam sklad na brambory.
Aby se dobře kozy měly,
Na ochozy dáme zelí!"
"Strašně hezké tohleto je,
Kam však já dám kupu hnoje?
Pořád jako na potvoru
Zabírá mi půlku dvoru!"
"Nebojte se, milý pane,
Hnůj tam taky někam dáme."
Se spoustou radioaktivních shořelin
Se rychle hlásí Temelín.
A co tamti politici,
Po víkendu, po opici,
Co tu stávku vymysleli?
Ti teď mají po prdeli.
Četba satirických středověkých básní psaných studenty a namířených proti církvi nebo mocenskému aparátu mě přivedla na nápad stvořit podobnou skladbu. Již tenkrát mě napadlo téma stávky politiků, ale až o pár měsíců později jsem se odvážil skutečně ho rozpracovat.
A tak vznikla báseň Stávka politiků.
Úplně jsem si nevěřil, že bych dokázal sepsat satirickou skladbu, neboť se naprosto neslučuje s mými oblíbenými tématy. Po obsahové stránce se zaměřuje na současnou politickou situaci namísto pesimismu a apokalypsy a po formální stránce striktně dodržuje pravidelný rým, verš a místy snad i metrum.
Jako první část básně jsem v ranních hodinách víceméně spontánně stvořil první dvě sloky, jež jsem si poté v hlavě celý den opakoval, abych je nezapomněl. Odpoledne jsem k nim přidal rým na jméno Babiš, části o televizi, využití poslanecké sněmovny jako skladu na brambory a poslední sloku. Snad všechny zmíněné části patří mezi mé oblíbené.
Večer jsem už jen všechny nápady spojil dohromady.