ROBOTÍ CHLAPEC

Robotí chlapec

Říkáš

Že svět okolo není určen pro tebe

A nikdo tě nikdy nepochopí

Tušíš

Že nikdy nezapadneš

A vždycky budeš kráčet sám

Tvrdíš

Že nepotřebuješ nikoho

Ani soucit jenž ti byl dán

Pláčeš

Když víš že tě neuslyší

A necháš slzy volně stékat

Prosíš

O trochu přízně od jiných

Aniž bys jednou promluvil

Myslíš

Že svět pro tebe ztratil význam

Protože tys ztratil význam pro svět

Doufáš

Že ještě dostaneš naději

I když bys to nikdy nepřiznal

Čekáš

Na naději kterou ti stále mohou dát

I když ji budeš vždycky odmítat

Stojíš

Když kolem zuří vichřice

Před kterou není úniku

Skrýváš

Veškeré svoje emoce

Jako ty největší slabosti

Trpíš

A snažíš se usmívat

Jako bys byl veselý a šťastný

Říkáš

Že jsi se dávno zlomil

Místo abys pevně stál

Jednou

Ti snad tíha světa

Dovolí zase kráčet dál

Báseň Robotí chlapec již svým názvem odkazuje na stejnojmennou píseň Linkin Park (v originále Robot Boy). Má i totožnou strukturu, co se týká formální výstavby veršů, a rovněž téma básně je podobné - jde o charakteristiku člověka, který přestal vidět v životě smysl, rezignoval na jakékoliv životní cíle a jen existuje.

Oproti inspiračnímu zdroji jsem báseň situoval mnohem subjektivněji a vytvořil spíše obraz postavy zlomené okolním světem.

Píseň i báseň končí téměř shodně vyjádřením naděje.

Jednou

Ti snad tíha světa

Dovolí zase kráčet dál

(Hold on

The weight of the world

Will give you the strength to go)