PROČ

Proč

A opět o něco temnější je svět

Jak bych chtěl vzít všechno zpět

Ale místo světla zbyl jen stín

Čím hlouběji se potápím

Proč dřívější je vždy lepší nežli nové

Kam došel jsem tam nemohou za mnou sny

Proč když všichni hrdinové padnou

Zůstaneme tady my

Když ještě jedno světlo

Na obloze zhasne

Doufám že tam kde jsi

Je to aspoň krásné

Říká se že smutek časem vyprchá

Že se zase začneš radovat a smát

Ale mě trápí strašná předtucha

Že nevím jak by se to mohlo stát

Smutek ustupuje tiché hrůze

Jaké asi bylo poslední tvé přání

A já se topím v každé svojí slze

Už mě tvoje hudba nezachrání

Hvězdy na nebi budou jen blednout

A slunce navždy zakryl mrak

Chci se zase nahoru zvednout

Ale nikdo neumí říct jak

Počkej prosím ještě chvíli

Vždyť víš že čas sceluje a léčí

Ale já už nikdy nedorazím k cíli

Díra uvnitř roste a je větší a větší

Když jsem v červenci těsně po sebevraždě Chestera Benningtona psal báseň Chester, šlo o vyjádření zármutku a zoufalství nad ztrátou. V prosinci, o pět měsíců později, jsem stvořil skladbu Proč, která na zmíněnou ztrátu hledí s odstupem a spíše se snaží přijmout svět, ve kterém už navždy bude cosi scházet.

Inspirací mi zčásti byla nová píseň od Linkin Park nazvaná Looking for an Answer (Hledání odpovědi).

S touto básní jsem skutečně spokojen, protože je v ní obsažena spousta emocí a pocitů, které v ní dokážu při každém přečtení opět zaznamenat.