PLANETA

Planeta

Desátého dne vynořila se v prázdnotě vesmíru

Zavěšena neviditelnou nitkou gravitace

Zářící perla zelené a modré

Porosty moří a oceány lesů

Kroužili jsme kolem ní jak kolem krásné dívky

A zase jsme se začali usmívat

Ten pohled vzbudil něco slzavého ve mně

Vždyť planeta vypadá jako rodná Země

A raketoplán přistál

A vyvrhl nás ze svých útrob

A my jsme opět začali dýchat

Brodit se hustou trávou

Vzpomínat si na pravý smysl života

Když vstoupili jsme do temného lesíka

Vítr zněl jak když bůh i ďábel naříká

A já v duchu říkal jsem si potají

Že stromy si tu nějak zvláštně šeptají

Že snad chodíme v strašné šelmy brlohu

Když mě cosi zachytilo za nohu

Listy nad námi se dotknuly

Větve za námi se protnuly

Stromy před námi se pohnuly

Trny do nás v mžiku bodnuly

Muže před námi strom rozpůlil

Sen o ráji náhle získal trhliny

Když tyčily se krvelačné rostliny

Když tyčily se stromy které kráčí

Stromy které přestaly být spáči

Listy potěšením k zemi padaly

Když mé muže všechny sežraly

A co planeta tvrdila byla sprostá lež

Nebojuj utíkej prchej běž běž běž

Zastavil jsem se uprostřed trosek města

Poslední stopy civilizace před genocidou

A vztyčené prsty mrakodrapů pozdě varovaly

Snad zde žili tvorové jako my

Snad je stromy vyhladily bezbolestně

Ve vesmíru se sice všechno vleklo

Ale ten se neproměnil z ráje v čiré peklo

Tam nemohou rostliny mrakodrapy bořit

Tam nejsou stromy vrcholoví predátoři

Slyšíš jak se vítr ulicemi prohání

Slyšíš blížící se stromů šeptání

Slyšíš mumlání mrakodrapích věží

Že kdo zde přistane odletí jen stěží

Nápad na báseň Planeta jsem nosil v hlavě skutečně dlouho. Science fiction je mým oblíbeným žánrem a v této skladbě jsem použil své nejoblíbenější motivy - budoucí cestování vesmírem a objevování nových světů.

Báseň jsem měl poměrně promyšlenou, předem jsem věděl, že ji budu členit na tři části.

První bude popisem planety z vesmíru, nebude se moc rýmovat a bude vyzdvihovat nádheru tělesa schopného hostit život v jinak pustém prostoru.

Druhá část se bude více rýmovat, bude se jednat o vyprávění vedoucího průzkumné výpravy. Skupina ovšem bude napadena pohyblivými rostlinami a všichni budou zabiti.

Přežije pouze subjekt básně, který v závěrečné třetí části skladby doběhne do trosek města a uvědomí si, že zdejší civilizaci zničily právě rostliny. Závěr bude vyznívat ponuře a báseň skončí ve chvíli, kdy bude subjekt beznadějně obklíčen.

Všechny plány jsem, jak je z básně patrné, beze zbytku dodržel.

Vždy mi přišla zajímavá představa organismu, který v sobě spojuje vlastnosti živočichů i rostlin - přijímá energii ze slunce, ale dokáže se pohybovat a aktivně lovit. Právě takové tvory jsem ve skladbě použil.

Nejraději mám část básně z lesíka, která postupně buduje napětí těsně před útokem rostlin.