OZVĚNY

Ozvěny

Smutek prýští ulicemi

Vždycky všude vším a všemi

Hlas se rozléhá skrz vydýchané prostory

Jako by byly v mé duši praskliny otvory

Jako já a podřezané žíly

Jako ty a ubývají síly

Jen si uložit ke spánku hlavu

Jako když v ozvěnách minulosti plavu

Možná někdo z nás doopravdy žije

Možná jsme jen ozvěny z jiné galaxie

Možná jsme všichni černou dírou šitou na míru

Možná jsme zbytečné ozvěny z jiného vesmíru

Možná o našem trestu smrti rozhodla tříčlenná porota

Možná jsme pouze zoufalé ozvěny života

Dávno zůstali jsme sami

Dávno bůh od nás utek

Dávno jsme genocidou

Vykonali poslední dobrý skutek

Zatínám pěsti

Držím celý svůj život v dlani

A mezi stěnami domů odráží se

Poslední rádiové vysílání

Báseň Ozvěny vznikla spojením několika motivů dohromady. Už dříve jsem chtěl někde použít verš

Smutek prýští ulicemi

Také jsem si udělal poznámku ohledně dvojverší

Jako já a podřezané žíly

Jako ty a ubývají síly

Kromě těchto starších motivů jsem nedávno také slyšel zajímavou píseň. Byla součástí seznamu skladeb, které zveřejnila skupina Linkin Park jako svůj inspirační zdroj při tvorbě nového alba. Z písně mi v hlavě utkvěla hlavně slova

We are only echoes from another galaxy

(Jsme jen ozvěny z jiné galaxie)

A spojením všech zmíněných motivů vznikla báseň Ozvěny. Rozvíjející nápady jsem dostal již brzy po probuzení, takže jsem skladbu musel napsat během ranní cesty do školy. A věřte mi, autobus rozhodně není nijak inspirativní prostředí.