NETVOR
Netvor
Až budete zase ponižovat a se smát
Posměch bodá jako rozžhavený drát
Až budete sami mollově pokrouceni
Odplouvat po řece mrtvých
Vzpomenete si na můj živý smích
Uvnitř netvora obsahuji zlého
Všechna nenávist vyvěrá jen z něho
Cestu mi klestí
Od zduhovělého štěstí
Kolem krku obojek utahuje smrti
Pouze díky němu smyčka škrtí drtí
Červenavě plá
Němá vražda má
Bitka bitva konflikt válka boj
S brněním obleč vycíděnou zbroj
Netvoří netvoří mysl netvora
Ta od částečného štěstí závora
Děs se zplozenče temných zákoutí duše mé
Po tvé porážce pak spolu splyneme
A ty budeš pouhá přítěž neškodná
Uvězněná v hloubi duše mojí
Kde pomníky milovaných stojí
Vysílám se do boje nekrvavého
Položit sněhovou vločku za něho
Za démona jehož jsem měl nevýslovně rád
Za démona s nímž jdu bojovat
Intimita duševního svazku
Sdíleného po celou délku života
Osvobodit se či zůstat otrokem
Odmlčet se či jít za hlasem
Vždyť ten démon to já také jsem
Vždyť on byl navždy mojí součástí
Stávám se okamžikem prozření
Stávám se čistou mízou ve kmeni
Stávám se novým bytem k bydlení
Stávám se spojencem svého nepřítele
Stávám se mrazem ve svém vlastním těle
Stávám se ikonou všech bezohledných hráčů
Stávám se slzou pro niž denně pláču
Stávám se světlem beznaděje
Stávám se smrtí co se směje
Stávám se ničitelem světů
Stávám se tím co vždycky je tu
Stávám se úsvitem noci
Stávám se opojením moci
Stávám se bojem za identitu
Stávám se bohem pro intimitu
Stávám se bouřkou bleskem hromem
Stávám se zasaženým stromem
Stávám se gestem vykoupení
Stávám se vším co ve mně není
Stávám se křídly pelikána
Stávám se nekonečnem zrána
Stávám se vlastním netvorem
Stávám se zloby lektorem
Stávám se částí sama sebe
Stávám se modrou barvou nebe
Opět pod vlivem Jiřího Ortena vznikla zanedlouho další podobná skladba popisující temné části nitra a duše - Netvor. Ani z ní jsem neměl povzbudivý pocit, a také proto jsem ji psal v rámci dvou dnů, respektive dvou týdnů. Myslím, že na básni je to poměrně jasně znát.
Ve skladbě se nejprve chystám na duševní boj se všemi špatnými stránkami osobnosti, jenže poté si uvědomím, že když je potlačím, zničím i část sebe sama, a tak se raději se svým vnitřním netvorem smiřuji a přijímám ho.
Asi nejraději mám na téhle básni závěrečnou část, v níž popisuji, čím vším se stávám. A rád bych vyzdvihl následující dvojverší:
Stávám se částí sama sebe
Stávám se modrou barvou nebe