NA ROTUJÍCÍ KOULI

Na rotující kouli

Na rotující kouli

Kde blaženi jsou zelení sloni tóny houslí

Jež byly vyrobeny nepohodlným statkářem hned

Jak ovádi ovládli ovladače

Které náleží troškařícím televizím

Jež se budou roztékat pod tíhou obvinění

Že dotvářely obraz dalekého loučení

Které odtrhlo červené jablko od kloudného deštníku stejně

Jako Slunce oplakalo ztrátu ojíněných smrků

Když zašlou hvězdu pohltila obrazovka

Protože vyhladovělé stroje často bojují s konceptem objasnění

Aby kladně vyjádřily své postoje k definicím

Které zbývá ještě vynalézt

Aby vrhly vše obligátní do víru součástek

Které byly vytvořeny na rotující kouli  

Pod vlivem surrealistické básně Andrého Bretona jsem se o podobný výtvor pokusil rovněž. Právě surrealismus mě se svým psychickým automatismem zaujal z celé avantgardy nejvíce, neboť umožňuje naprosto se oprostit od kontroly rozumu a psát všechny myšlenky, které se autorovi spontánně, vlivem ničím neomezovaného nevědomí, objeví v hlavě.

A tak vznikla báseň Na rotující kouli.

Samozřejmě, že jsem neměl žádný koncept ani představu o konečné podobě skladby. Prostě jsem napsal první věc, která mě napadla. Abych si své fantazírování trochu usnadnil, zíral jsem na klávesnici a nechával písmena, ať se před mýma očima poskládají do všemožných kombinací.

Sám jsem byl překvapen uměleckou hodnotou tohoto díla, když jsem si jej po dokončení přečetl. I téměř náhodně poskládaná slova mohou tvořit asociace, které donutí čtenáře zamyslet se nad básní a pátrat v ní po nějakém smyslu.

Ještě musím zdůraznit, že tato skladba byla stvořena bez jakékoliv kontroly rozumu a logiky, a tím pádem v ní žádnou logickou myšlenku nelze nalézt. Při četbě je nutné se oprostit od nadvlády racionálna a po hlavě se vrhnout do širého oceánu fantazie.