MRAKY, NEBE A OBLOHA
Mraky, nebe a obloha
Ležíš v trávě a nahoru upíráš zraky
Když nad tebou vlní se oblačné mraky
Přízračná města lidé i souboje draků
Vidíme ve světě bělavých mraků
Jako když umění ustoupí laciným brakům
Vzdává se obloha bezchybným mrakům
A ty vydáváš se jim na pospas taky
Jsi zde jen ty a sleduješ mraky
A necítíš drtivé života tlaky
Jak jste nadýchané mé krásné mraky
Letíš si vzduchem na hmyzu na ptácích
Zatímco přemýšlíš o mracích
Jako by z našich duší nebyly vraky
Když proplouváš životem s mraky
Fouká tu vítr a rosa trochu zebe
Ale nade mnou klene se průzračné nebe
Vnímám své tělo a nikoho než sebe
Když hledím tiše do modravého nebe
A myšlenky víří v nekonečné lebi
Když se vznášením přibližuji nebi
Ale zamrazí všechny včetně mě i tebe
Když spatříme zatemněné náhle černé nebe
Když skrze temnou rudá čára vede
Kam ses vytratilo moje krásné nebe
V údolích černé září zohavené žleby
A cosi strašlivého zahlédneme v nebi
Podoba úkazu s obřím tyranským tím erbem
Loučíme se se ztraceným nebem
Zahřměla neznámá dunící zde slova
Na místě kde bývala dříve obloha
Lidé modlí se za ďábly za bohy
V útržcích původní zaniklé oblohy
Dým štípe v plicích plamen šplhá po noze
Stoupáš vzhůru k bezcitné obloze
A cítíš se jak v černém šelmy brlohu
Když prosíš za jasnou zas oblohu
Ale o co ještě můžeš žádat a navíc koho
Když zradilas nás snad také ty obloho
Když nahoře letí kdosi ve svém voze
Když spatříš brzký konec v obloze
Když lidstvo žádné síly spasit nemohou
Protože smrt prolétává prasklou oblohou
Báseň Mraky, nebe a obloha jsem měl naplánovanou velice dlouho, až nyní jsem se k ní však odhodlal. Předpokládám, že základní premisa je zřejmá - v každé sloce pracuji s jedním ze slov v názvu, umísťuji je vždy na závěr veršů a v daném pořadí je postupně skloňuji podle pádových otázek, od prvního až do sedmého pádu. Nejde tedy o nic než o hříčku.
Nejtěžší pro mě byly první dvě části skladby, závěrečná část se mi naopak tvořila velice snadno. Netřeba říkat, že i sem jsem si vložil apokalyptické motivy. Předěl mezi optimistickou a pesimistickou částí básně se nachází přesně v její polovině.