LÁSKA A SVĚT

Láska a svět

Narazil jsem na tebe jednou v neděli

Když bůh život od smrti rozdělil

Sledoval jsem tvoji ladnou chůzi

Když vládci padli a přišla vláda lůzy

V parku chodidla bořila se do trávy

Když člověk lidem život bombou otrávil

Jako by nás osud svedl dohromady

Přes výbuchy radiaci spady

Poprvé dotkli jsme se druhého těla

A vesmír vybuchl jako neřízená střela

Poprvé se naše ústa a rty spolu setkaly

Když se lidé smáli a andělé plakali

Hrála jsi nedostupnou tak jsem se ti dvořil

Když bůh volal zánik a celý vesmír bořil

Vzduchem vznáší se tvůj nebeský smích

A bůh uzavřel svět v dlaních rukou svých

Smích proti konci vždyť jsme byli spolu

Když bůh zůstal nahoře a svět se řítil dolů

Radost nám jediná jen maličkost kazila

Vesmír se loučil a planeta se zabila

Přiznávám koukal jsem ti na prsa

Černě rudě zbarvila se nebesa

Přiznávám svlékal jsem tě očima

Začátek se končí a konec začíná

Přiznávám toužil jsem tě laskat

Bůh se začal modlit a realita praskat

Ale nechal bych se s tebou klidně sezdat

V explozi vyhasíná i ta zbylá hvězda

Ještě drželas mě za paži

Když tě výbuch na kost obnažil

Ale i komory srdce musejí být oddělené

Křičí tvůj otisk na protější stěně

A tak moje tělo bezcílně jen chodí

A čeká na vesmír až se nový zrodí

Až tě potkám podruhé bude kolem řeka

To nejlepší přijde k tomu který čeká

Nehledě na to kolik světů shoří

Jednou tě bůh jistě ještě stvoří

Báseň Láska a svět je spíše hříčkou, která již v názvu skrývá svůj hlavní motiv - kontrast mezi láskou a koncem světa. V samotné předlouhé sloce je vždy lichý verš věnován popisu rodícího se vztahu a každý sudý zase v metaforách zmiňuje zánik světa i lidské rasy.

K závěru skladby, kdy je žena smetena výbuchem atomové bomby, mě inspirovala skutečná zeď s otisky lidských postav, která se zachovala v Hirošimě. Poslední verše jsou pak metaforou čekání na návrat dokonalého vztahu.

V básni se objevují dva verše, které jsem si vypůjčil z právě poslouchaných písní od Linkin Park. Následující verš pochází z písně Burning in the Skies (Hořící na nebesích):

Ale i komory srdce musejí být oddělené

(But in the end we were meant to be apart

Just like the chambers of the human heart)

A následující verš je ze skladby Sorry for Now (Promiň za teď):

To nejlepší přijde k tomu který čeká

(The best things come to those who wait)