KDYŽ

Když

Když tvůj život ztratil všechnu hodnotu

Když vše směřuje k osobnímu bankrotu

Když proklínám toho kdo tenhle život vybíral

Když jsem jednou žil a tisíckrát umíral

Když nitky ke štěstí se všechny trhají

Když sny a tužby zas a znovu zmírají

Když sedíš o samotě a lidé se tě neptají

Když už nedoufáš že bolest tvá se utají

Když nezbývá než vlastní konec tušit

Když nenávidíš sebe sama a nejvíc svoji duši

Když víš že prohrál jsi dnes už

Když se děsíš že držíš v ruce nůž

Když ztratil jsi sny které se ti snily

Když jsi získal odvahu podřezat si žíly

Když každý večer je temnější než ráno

Když žití je svobodné jen to tvé je dáno

Když ty jsi jediný a ostatní jsou šťastní

Když nepřítelem je ti jen tvá duše vlastní

Když nepomáhá ani vypsat všechno v básni

Když půjdeš spát tak tu prosím zhasni

Ze struktury a tématu básně Když je zřejmé, že jde o další skladbu napsanou, aby mi pomohla vyrovnat se s depresivními pocity, to se jí ovšem příliš nepodařilo, jak sám naznačuji ve verši

Když nepomáhá ani vypsat všechno v básni

Jednou z prvních částí básně, kterou jsem měl vymyšlenou, byl závěrečný verš jakožto pointa.

Nemohu si pomoci, ale velice se mi líbí stavět básně na neukončených větách, v tomto případě na vrstvení vedlejších vět bez dodání hlavní věty souvětí.