GRAVITACE

Gravitace

Neviditelná tíže vesmíru

Bloudivá síla mezi planetami

Drásající ve své slabosti

Kladná míra přitažlivosti

Letím prázdným prostorem

Jako by po smrti přišel opožděný křest

Jako bych byl světlem osamělých hvězd

Bráním se plavu na druhou stranu

Bráním se v rozvlněném oceánu

Bojím bolím už nebudu bojovat

Jsi vždycky tady jsi můj kat

Když v tónině prostoru a času

Zazní oslnivá přitažlivá variace

A světlo se v agónii křiví

Když přijde ke slovu gravitace

Uvězněn v bezčasí

Za hlasy

Zajiskří plameny

Za námi

Letím přímo k zemi

Se všemi

Nadešel čas jít spát

Akorát

Nemůžeme býti ptáci

Když zahlédneme gravitaci

Drží se ale kontakt ztrácí

Ve světě podléhajícímu gravitaci

Jistoty se náhle kácí

S gravitací

Možná že jsou stále tací

Kteří nevěří v gravitaci

Lidi jsou andělé nebo draci

A všichni plují v řece gravitací

Dopřejme si ještě gravitačního přepychu

Než konečně dosáhneme povrchu

Ale čas se dlouží a vážím více

Ve světě jenž ovládá gravitace

Hlavní představou vedoucí k sepsání skladby Gravitace byla vybuchující vesmírná loď na oběžné dráze kolem Země a astronauti, kteří se stihli před explozí zachránit, ale nyní padají k zemskému povrchu. Na tento motiv poukazují zejména verše

Zajiskří plameny

Za námi

Letím přímo k zemi

Se všemi

Jiné verše pak popisují gravitaci v souladu s obecnou teorií relativity - jako geometrické zakřivení časoprostoru, pod jehož vlivem se zvyšuje hmotnost, ohýbá světlo a zpomaluje čas.

Bráním se plavu na druhou stranu

Bráním se v rozvlněném oceánu

A světlo se v agónii křiví

Ale čas se dlouží a vážím více

Ve světě jenž ovládá gravitace

Na jednu stranu se mi celkové vyznění a náznaky děje velice zamlouvají, na druhou stranu nejsem moc spokojen s rozdílným počtem slabik, jenž někdy trochu kazí recitaci básně.