FRÁZE

Fráze

Dobrý den

Zdravím

Jak se máte?

Jak jste se dnes vyspali?

Co pořád děláte?

Vzhlížíme vzhůru ze země

V kouscích papírově bílé

Jak ti to jde ve škole?

Kam půjdeš na vysokou?

Co budeš potom dělat?

A jak se mají vaši?

Prostě vydrž

Tíha světa ti dá sílu jít

Neslyšeli jste to včera ve zprávách?

To je ale dneska pěkně

Neznáte ho

Bydlí někde poblíž vás

Hlavně aby to počasí vydrželo

Použil jsem vyschlé dřevo, abych rozdělal oheň

Krev nevinných hořící na nebesích

Tak ho ode mě pozdravujte

A jak on se vůbec má?

Snad se brzy zase uvidíme

Na shledanou

Sbohem

Bože, požehnej nám všem

Jsme zlomení lidé žijící pod nabitou zbraní

Bože, zachraň nás všechny

Až budeme hořet v ohních tisíce sluncí

K poezii jsem se vrátil po několikaměsíční pauze v říjnu 2016. Cítil jsem, že bych měl svoji předchozí tvorbu nějak odlišit a ucelit, a tak jsem se rozhodl, že již existujících 23 básní bude tvořit sbírku Nekonečná propast a nová díla zahrnu do druhé sbírky, pro niž jsem zvolil název inspirovaný částí verše z písně The Catalyst (Katalyzátor) od skupiny Linkin Park - Zlomení lidé pod nabitou zbraní.

Ve škole jsme právě probírali Skupinu 42, u níž mě zaujala poetizace všedního dne nebo technika proláže - prokládání vzájemně nesouvisejících textů. Na základě tohoto jsem stvořil báseň Fráze.

Sloky, které jsou poskládány z ustálených slovních obratů, jež ztratily svůj věcný význam a staly se jen prostředky k udržení hovoru, jsou zde střídány čím jiným než částmi textů skupiny Linkin Park.

Tuto báseň považuji pouze za hříčku a nevidím v ní žádný hlubší smysl.