EXOTERMNÍ

Exotermní

Jen normální den

Možná slunce málo svítí

Možná vítr příliš fouká

Nevadí pošli děti ven

Vždyť jen normální je den

Pane co to pod kabátem máte

Bombu člověče když se na to ptáte

A proč ji prosím vás pod kabátem nosíte

Uvidíte pane když tak pěkně prosíte

Nevíte co to tamhle stoupá k šedé obloze

Dým pane dým z ničivé exploze

Ještě máte chvíli klid

Napínavý zápas neskončil vám ještě

Ale až vyjde ven všechen lid

Pod oblohu plnou zoufalého deště

Na ulicích leží sežehnutá těla

Evropo tohle někdys zažít chtěla

Tohle burcuje tě víc než výstřel z děla

Možná sklízíš jen cos sela

Na ulicích leží sežehnutá těla

Přikrytá víčky nevidomých očí

Přikrytá Zemí co se pořád točí

Přikrytá nervózním napínavým světem

Přikrytá tím co se říká dětem

Přikrytá budoucnosti nenávistí vztekem

Přikrytá k Mekce fanatickým klekem

Přikrytá mrtvými útoků příštích

Přikrytá drobnou rozzlobenou tříští

Přikrytá deštěm nešťastné oblohy

Buď truchlí za nás nebo za bohy

13. 11. 2015 došlo v Paříži k sérii teroristických útoků, které si vyžádaly stovky životů. Reakcí na tuto událost je báseň Exotermní.

Již samotný název v sobě ukrývá hlavní téma skladby. Jako exotermní se v chemii označuje reakce, při níž se energie uvolňuje. Taková reakce pak často probíhá neřízeně až nekontrolovatelně. Typickým příkladem tohoto druhu reakce je právě výbuch. V rámci zvoleného tématu má tedy název totožný význam jako slovo výbušný.

První sloka říká, že ke všemu došlo během normálního dne, kdy by nikoho nenapadlo něco podobného očekávat. Další sloka je koncipována formou dialogu a mimo jiné má jistou naivitou poukázat na to, že oběťmi podobných útoků bývají často i děti.

Třetí sloka mluví o faktu, že o explozi před stadionem se diváci dozvěděli až po konci zápasu, aby nedošlo k vyvolání zbytečné paniky. Čtvrtá sloka trochu poukazuje na globální souvislosti. Poslední sloka je pak vyjádřením úcty k obětem.

Nevím, jaké bylo toho dne v Paříži počasí, ale motiv deště jsem do básně vložil kvůli větší působivosti.