DOKONALÍ

Dokonalí

Na jedné vzdálené planetě v jedné vzdálené sluneční soustavě právě probíhalo snad to nejdůležitější jednání v dějinách. V obrovské místnosti seděli mohutní a už na první pohled nemotorní tvorové. Jejich ropuší bradavičnatá kůže pokrytá nechutným slizem odpuzovala. I tenkým a zároveň rozeklaným jazykem nevytvářeli zrovna příjemný dojem, navíc ho nebyli schopni použít k plynulé řeči a často se přeříkávali.

"Doktor Balabokl přednese svoji studii," oznámil ten, který celému jednání předsedal a organizoval jeho průběh.

Zmíněný doktor neobratně opustil své extrémně obsáhlé křeslo, jež mu stejně nestačilo, a s obrovskými obtížemi se došoural do volného prostoru určeného k projevům. Bylo vidět, jaké úsilí ho stojí pouze snaha udržet se ve vzpřímené poloze. Dolní končetiny jen s úžasným vypětím podpíraly rozložité břicho i obří zadek a nedovolily jim, aby se dotkly země.

A když doktor Balabokl konečně přestal strašlivě supět, mohl přednést svoji zprávu. Přítomní však stejně museli dlouho čekat, než se doktorovi podařilo tlustými a neohrabanými prsty najít připravené poznámky. A teprve poté přišla ta důležitá informace, kvůli níž se celá schůze vlastně pořádala.

"Bude to již několik cyklů, kdy jsme objevili novou planetu s prosperujícím životem. Nazvali jsme ji BAB 3 a ihned začali s průzkumem. Našli jsme mnoho živých forem, tvořených hlavně uhlíkem. Některé uvolňují do atmosféry kyslík a jiní ho spotřebovávají. A nyní prosím o chvilku strpení, neboť vám chci promítnout vrchol tamější evoluce."

Kvůli doktorově neohrabanosti šlo ale o mnohem delší časový úsek než jen o chvíli. A pak se konečně na rozměrné obrazovce objevila otáčející se postava.

Od přítomných se ozvaly výkřiky znechucení a odporu.

"Co to má za divnou barvu?"

"Kde má šupiny a bradavice?!"

"Vždyť mu chybí ocas!"

"Že mu není z něho samotného špatně!"

Doktor si musel vyžádat ticho: "Ale no tak, prosím, utište se! Já vím, že na první pohled působí velice bizarně, dokonce až nechutně. Sám jsem byl plný odporu, když jsem ho viděl poprvé. Ale podívejte se pozorněji na jeho tělo!"

Všichni uposlechli výzvu a podrobně studovali bytost.

"Zdá se, že přece jenom nějaký ocas má, jenže je dost krátký a navíc na špatné straně těla!" divili se přítomní.

"Ne, ne, ne, to není ocas, ale pohlavní orgán," opravil mylné odhady Balabokl. "Ale o tom jsem mluvit nechtěl. Chci totiž říct, že jsem při zkoumání jeho fyziologie nenašel ani jednu zásadnější chybu. Tenhle tvor je jednoduše dokonalý."

"Tohle?!" nemohli uvěřit ostatní.

"Ano," potvrdil doktor. "Začnu od kostí - jsou mnohem pevnjěší než naše a jsou pospojovány trojnásobným počtem kloubů. To jim umožňuje například tohle."

A opět velmi dlouho trvalo, než se Balaboklovi povedlo zmáčknout tlačítko a obraz se změnil na ruku, která obratně a rychle otáčela jakýmsi podlouhlým předmětem.

"Všimněte si prosím tenkých a dlouhých prstů," poznamenal doktor pyšně, jako by tvora sám vytvořil.

Většina přítomných se najednou začala kriticky dívat na vlastní odulé a neohrabané ruce.

"Dále i svalstvo je velmi vyvinuté a dokáže například tohle," pokračoval doktor a namáhavě opět přepnul obraz.

Ruku vystřídala ukázka tvorovy chůze. Až dosud panovalo v místnosti ticho, jenže nyní se ozvaly užaslé výkřiky.

"To není možné!"

"Jak tohle dokáže?!"

"Tak ladné a plynulé!"

"Ano, je to úžasné," potvrdil Balabokl. "Ale to ještě zdaleka není všechno. Jejich uši i hlasivky mají mnohem větší rozsah než naše! Jejich oči vidí barvy, jaké si ani neumíme představit! Jejich vnitřní orgány pracují o dost efektivněji! Jejich těla si dokážou udržovat poměrně stálou a neměnnou teplotu nezávisle na okolí, takže nemusí upadat do zimního spánku! Jejich kůže nepotřebuje být neustále vlhká a oni se nemusejí bát vyschnutí organismu!"

Do ohromeného ticha kdosi zašeptal: "Takhle by měl vypadat Bůh, kdyby existoval."

Balabokl měl však připravené ještě vrcholné číslo. Na obrazovce se objevil mozek a také rotoval. Ale společnost ho nevzala příliš dobře.

"Proč je takový zkroucený?!" divili se všichni.

"Protože pak má mnohem větší plochu a dokáže pojmout spoustu informací," oznámil doktor a vzápětí slavnostně, přímo s posvátnou bázní, dodal: "Vážení, představuji vám ten nejdokonalejší nástroj, jaký kdy vznikl. Pokud bychom plně využili jeho kapacitu, myšlení by pro nás byla hračka! Jim trval vývoj asi dva miliony jejich cyklů. Když přepočteme náš vývin na jejich jednotky, dojdeme k číslu čtrnáct milionů cyklů! Oni se vyvinuli za sedmkrát kratší dobu než my, a to pouze díky obrovskému potenciálu tohohle," opět ukázal na obrazovku, "proti čemu vypadá náš mozek jako špatný vtip. Tohle je skutečně dokonalá rasa."

Až posvátné ticho bylo přerušeno vysoce postaveným členem vlády: "To je sice úžasné, ale proč nám to říkáte? To jsem sem byli pozváni, jenom abychom obdivovali nějakou odlišnou životní formu?!"

Doktor se pousmál, jako by ho potěšilo, že někdo řekl zrovna tohle. "Pánové, na tomhle jsme od prozkoumání této bytosti intenzivně pracovali a nyní vám konečně mohu ukázat výsledek," oznámil pyšně a přepnul obrazovku.

Každý se podivil, když viděl podivný přístroj s neznámou funkcí, a všichni netrpělivě čekali, co uslyší od Balabokla.

"My jsme se vyvíjeli delší dobu a na rozdíl od nich jsme zdaleka neměli od evoluce tak pěkně umetenou cestičku. Proto budete určitě souhlasit, že bychom si tato dokonalá těla zasloužili mnohem víc než oni. Máme na ně zkrátka větší nárok. A proto vám představuji náš nejmodernější vynález. Zjednodušeně je schopen přepsat veškerá data z našich mozků do jejich."

Užaslé výkřiky přerušil mohutný hlas: "To chcete říct, že se každý z naší planety vloží do nich?"

Balabokl pokýval ošklivou hlavou: "Ano. Zařízení změní strukturu neuronů přesně tak, jak si ji předtím naskenuje od nás. A pak budeme moci využívat veškerý potenciál těch úžasných těl."

"Jenže... Máme na to právo?" ozvalo se od kohosi z přítomných.

"Oni už vlastnili takovou vymoženost moc dlouho. Nám to ohromně pomůže v rozvoji. A oni... No, rozhodně dostanou možnost o svá těla bojovat."

Na dveře té nejdůležitější místnosti v Bílém domě opatrně zaťukal zástupce armády.

"Pane prezidente, tohle byste měl asi vidět," zachraptěl vyděšeně.

Když prezident dorazil do konzultační místnosti, zůstal šokovaně zírat na obrazovku na stěně.

"Tohle je vtip?!" zvolal nevěřícně.

"Kéž by byl," zamumlal jeden z přítomných.

Všichni nedokázali spustit zrak z nekvalitních záběrů celé flotily už na první pohled mimozemských lodí.

"Už jsou na oběžné dráze," dozvěděl se prezident strašlivou zprávu.

"Tak... Tak je kontaktujte a zjistěte, jaké mají úmysly!" navrhl.

"Už nám sami něco poslali," odvětil komunikační důstojník. "Zdá se, že nás už nějakou dobu studovali, protože alespoň na té základní úrovni ovládají angličtinu."

Tohle prezidenta ale příliš nezajímalo. "Ale co nám vlastně vzkázali?!" zeptal se netrpělivě.

"Jedinou větu," odpověděl důstojník. "My máme větší právo na dokonalost než vy."