DAV

Dav

Pojďte všichni muži ženy

Pravé ruce jsou vzpaženy

Pojďte pánové a dámy

Pojďte tátové a mámy

Pojďte vytáhněte do boje

Každý z nás je dvěma pěstmi ozbrojen

Spousty lidí teplo hukot pocení

Síla a hněv se valí z srocení

Vládci pociťují drásající předtuchu

Když rozlícené pěsti letí do vzduchu

Když se jasné barvy rozplývají před očima

Když nikdo s prvním krokem nezačíná

Když všichni po revoltě volají

Když od morálky k pudům klesají

Panovník hledí ze své terasy

Jak vstupní brána prohýbá se pod hlasy

Pod hlasy lidu za smíchu a za pláče

Protože lidé nechtějí jíst koláče

Bledý král náhle tmou je obklopen

A zvuky k němu doléhají jako z velké dálky

Křečovitě drží se sečteného života

Povstání je jenom forma války

Hledí hledí hledí do dálav

Kde neblíží se k němu dav

Dámy a pánové

Můžete mi věnovat svou plnou pozornost

Je tady něco

Co všichni vskutku potřebujete vědět

Sotva naposledy zadrží dech král

Zhroutí se stát který na něm stál

Báseň Dav má popisovat vzpouru proti režimu. Původně jsem chtěl vytvořit spíše příběh o jakési demonstraci, ale během psaní mě čím dál tím víc inspirovala velká francouzská revoluce, která se zde nakonec projevuje nejvýznamněji.

Odkazuje na ni mimo jiné i verš, který připomíná slavnou větu Marie Antoinetty:

Protože lidé nechtějí jíst koláče

Ke vsuvce, kde jsou účastníci vzpoury oslovováni, mě přivedla píseň od skupiny Bring Me The Horizon s názvem Crucify Me (Ukřižuj mě):

Dámy a pánové

Můžete mi věnovat svou plnou pozornost

Je tady něco

Co všichni vskutku potřebujete vědět