BŮH
Bůh
Měsíc do lázně noci nový úsvit vetkal
Do oblak lávou rána pokrytých
Do tmy černé jako čerstvě padlý sníh
A v tu dobu já se s Bohem setkal
Všemocná bytost
Nad prostorem nad časem
Nad myšlenkou nad hlasem
Nad bolestí nad touhou
Nad tou lidskou schránou pouhou
Nad začátkem nad koncem
Nad hlupákem nad vůdcem
Vypráví mi o světě
Svět
Jed
Prach
Strach
Tma
Zmar
Bol
Mor
Společně jsme konec světa sledovali
Čtyři temní jezdci
Řítící se z oblohy
Z nebe posetého krátery od kopyt
Každý je bezednou dírou do světa
Každý je možností úniku pro bohy
Pak z nebes pršel oheň
Obloha dštila blesky a hromy
Mraky pohltily svět rozevřenou tlamou
Než noc skoná září známou
Vyvráceny budou všechny stromy
Vysušeny budou všechny vody
A poté vyšlo slunce
Rudé obří rvavé žravé nepravé nezdravé
Hledělo na změněný svět už navždy
Bloudilo nad krajinami kde už nejsou vraždy
Ale ani lidé
Ale ani nic co zbyde
Ale ani žádný nový svět
Ale ani žádná cesta zpět
Spokojený Bůh
Dokonáno jest
Konečné řešení lidské otázky
Vyřešen je osud naší rasy
Smažící se v pekle už na věčné časy
Křičím na Boha zlostně
Bylo toho víc než dost ne
Lidstvo má mít ještě naději
Nikoho nesmíš mít raději
Vrať vše zpátky než se nadějí
Než se satanovi strašně klanějí
Svrhl mě do hlubin světa
Za věčného průsvitného rána
S krvácející smutnou planetou
S modlícím se šokovaným ďáblem
Píšícím záznam do kroniky věků
A tak bylo za Boha za tyrana
Kdo bude příští když je čistý stůl
Kdo nastoupí po nás když Bůh zlomil hůl
Hodně jsem přemýšlel, proč ve svých dílech, a to jak básních, tak i povídkách, kladu takový důraz na Boha, když v něho odmítám věřit. Nakonec jsem došel k závěru, že právě skrz tvorbu vykresluji své názory ohledně náboženství, protože v mých dílech má Bůh téměř vždy negativní vlastnosti a často je právě on hlavní zápornou postavou.
Dalším významným důvodem je fakt, že motiv Boha dodává dílům tu správnou působivost.
Veškeré vyobrazování Boha vyvrcholilo v básni Bůh, v níž se stává nositelem zkázy a smrti, zlým tyranem. Absurdně je to tedy ďábel, který vyznívá jako kladná postava:
S modlícím se šokovaným ďáblem
Touto skladbou jsem skutečně unesen, konečně mám pocit, že jsem překonal Zástup zatracených. Právě touhle básní jsem se při psaní inspiroval a pokusil jsem se napodobit strukturu slok a rýmů. Při tvorbě jsem také často vzpomínal na styl Františka Halase.
A zde je má nejoblíbenější sloka:
A poté vyšlo slunce
Rudé obří rvavé žravé nepravé nezdravé
Hledělo na změněný svět už navždy
Bloudilo nad krajinami kde už nejsou vraždy
Ale ani lidé
Ale ani nic co zbyde
Ale ani žádný nový svět
Ale ani žádná cesta zpět